Paolini při rozhovorech prozradil několik informací o ději ve třetím dílu: Když se Jezdec spojí s drakem, barva jeho kouzel je taková, jako barva draka. Například, když se kouzelník, který má původně červená kouzla, spojí s modrým drakem, bude čarovat modře. Ale Paolini dodává, že i když má Eragon modrá kouzla, kdyby chtěl, mohl by udělat oheň třeba červený. Na konci Eldesta vede Vardeny Nasuada. Autor ale říká, že do budoucna se to může změnit. Paolini přiznává, že Eragon může mít ještě nějaké rodinné příslušníky, o kterých se nevědělo nebo nemluvilo, ale tuto informaci zatím nepotvrdil.
Pod tímto odkazem najdete seznam všech akcí, které se konaly v naší knihovně v minulosti.
Česká televize připravuje ve spolupráci s Českým rozhlasem, Svazem českých knihkupců a nakladatelů a s knihovnami ČR pořad „Kniha mého srdce“ (KMS), jehož cílem je nalézt nejoblíbenější knihu obyvatel České republiky. Hlasovací lístky najdete v Městské knihovně. Hlasovat můžete také na stránkách www.mojekniha.cz. Hlasujte pro svoji nejmilejší knihu. Pozor - na výstavě, která právě na zámečku probíhá, můžete svůj hlas odevzdat v sobotu a v neděli od 14-16 hodin. Vaše hlasy budou započteny. Pomocí internetu můžete hlasovat do neděle 19. dubna.
Život Olgy Havlové , autor Pavel Kosatík. Než se stal Václav Havel prezidentem, znal Olgu Havlovou jen málokdo. Stačilo pár let, a získala si úctu tisíců spoluobčanů. Dodnes se hovoří o její noblese a aristokratičnosti ducha, o síle její osobnosti. Lze říci o Olze Havlové ještě něco nového, hlubšího a zajímavějšího? Pokouší se o to tento životopis, který vznikl na podkladě desítek rozhovorů s jejími nejbližšími přáteli, rodinnými příslušníky, kamarády z dětství a mládí, prominentními i „obyčejnými“ chartisty a spolupracovníky z Hradu nebo Výboru dobré vůle.
Syntetická práce První světová válka současného předního britského historika Martina Gilberta, hlavního autora oficiálního životopisu Winstona S. Churchilla, se opírá především o oficiální dokumenty, ale zároveň bohatě čerpá z takových pramenů, jako jsou deníky, zápisky, dopisy, či dokonce verše prostých vojáků všech válčících stran nebo z textů filosofa Wittgensteina, malíře Kokoschky, fyzika Eisteina, nejvýznamnějších anglických básníků té doby a řady dalších současníků.
Historie čtoucích žen se zrcadlí v malířství a fotografii. Motiv čtenářky okouzloval umělce všech období. Trvalo ovšem několik století, než bylo ženám dovoleno, aby četly, co chtějí. Nejprve směly vyšívat, modlit se, pečovat o děti a vařit. V okamžiku, kdy začaly čtení chápat jako možnost vyměnit těsný svět domova za nekonečný svět myšlenek, fantazie, ale také vědomostí, staly se nebezpečnými. Ženy, které četly, si mohly četbou osvojit vědomosti a zkušenosti, které původně nebyly určené jim.
Buď informovaný ohledně novinek a akcích pořádaných knihovnou.
